Září 2014

Ultramoderní síť

8. září 2014 v 21:55 | Kamča
Někteří z nás (vlastně mnoho z nás) obětovalo svůj čas a svou identitu pro nějakou sociální síť, nejčastěji je to Facebook nebo Google+ (? znáte to ještě vůbec?). Problémem toho, co zde vlastně zmiňuji, je to, že se někteří dostali až za hranici skutečné reality. Našeho světa. Světa stvořeného námi (pokud chcete, tak Bohem).

Co si myslíte o sociálních sítích? Co když je skutečně tak možné, tak blízké, to, že by se i vám mohlo stát, že budete jednou tak závislí na sociálních sítí, že věta "ne, já jsem s tím v pohodě", tak nebude pravdou? Ano, ovšem, nyní všichni tvrdíme, jak to máme "jen" na komunikaci s ostatními, ale přiznejme si, že se lidem líbí, když hodí na takovou síť svou fotku a jen čekají, až se z tak proslulých "lajků" stane například hned 100 označení, že se to někomu líbí. Co když vás jednou taková věc, které je "jenom" na komunikaci s příteli, odnese daleko od reality? Jak je vidět, já tyto sítě dvakrát nepodporuji. Přeci jen mám ráda své soukromí a né všehcno všichni musí vědět. I když je pravdou, že pokud mám smutné pocity, slyšíte tady na blogu o mně více, jelikož si chci vypsat srdíčko a opět (!) dostat se za hranici reality. Pokud tu tohle téma ještě vydrží do zítřejšího dne, seberu všechnu svou lenost, zaženu jí do kouta, a dám vám sem začátek povídky, kterou jsem psala před lety a nesla přesně tento název: ZA HRANICÍ REALITY.

By the way: Dávám sem video (mé video, ano -_-), které se týká motivace druhým lidem, ale i nám samým. Vlastně sem dám ty videa hned dvě. Jedno bude přesně o tomto (když to rozkliknete, budete tam mít pochopitelně link na skupinu na té oblíbené sociální síti, kde je více informací o tomto projektu) a druhé bude o šikaně, protože si myslím, že je to vážný problém a mělo by se o něm mluvit. Sama jsem do něj přidala několik svých zkušenosít, mrzí mě, že mi to telefon sestříhal sám a chybí tam část o tom, že si myslím, že lidé šikanují většinou proto, že se bojí, že by ten šikanovaný člověk byl vlastně lepší než oni sami. Také tam je link na onu skupinu (no jo, propagace, ale když je to na dobrou věc, tak proč ne?). Také sem hodím jedno přiznání: ANO, ŘEZALA JSEM SE. Ať se vám teď zhnusím nebo ne, chtěla jsem zemřít. Otec nás mlátil, zažila jsem velmi brzy znásilnění.. Zkrátka nic, o čem bych se asi jen tak chtěla bavit, ale je to důležité přiznat, aby i jiní lidé sebrali odvahu to říct. I v tom videu ŠIKANA mluvím o slečně, která mi vyhrožovala, ano, i ona mě dohnala na pokraj zoufalství. Přeji vám, aby se vám nic podobného nestalo, aby vaše stavy mimo realitu byly pouze euforické. Každý holt má život jiný a je podle mě chyba soudit někoho za to, že se řezal, že měl anorexii. Je to z velké části psychikou. Na konec řeknu jen dvě věci. 1.) Vždy hodnotíte naše rozhodnutí, ale nikdy se nepodíváte na to, čím si člověk musel projít.

2.) NIKDY NENÍ POZDĚ COKOLIV ZMĚNIT.