Květen 2013

It's over

19. května 2013 v 13:58 | Kamča |  Stalo se
K tomuto článku přikládám dvě písně. První je Effy - She's never coming back, druhou je Segment - Destiny. Je jen na vás, kterou si pustíte. Já si je osbně pouštím po sobě, ale Effy je patrně vhodnější k řádnému rozloučení.

Ráda bych poctila památku svého zesnulého kamaráda tisicátým návštěvníkem na mém blogu. Původně jsem chtěla oslavit tak velkou sledovanost a čtenost jinak, poměrně veseleji, ale osud mi to nepřeje, nikomu z nás, kterých se tato událost dotkla. Všem děkuji, že jste mě takto dlouho vydrželi číst. Ráda bych se s ním zde rozloučila. Teď napíši pár řádků na jeho počest.

Byl jsi dobrým přítelem. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsi vstoupil k nám do třídy s nabídkou prodeje učebnice českého jazyka. Spolužáci se Ti vysmáli, protože holt ve třídě takové necity mám. Měl jsi zvláštní hlas, trochu se Ti klepal, jako bys chtěl vyslovit svou myšlenku, která už byla o pár vteřin napřed. Párkrát jsme se potkali. Šla jsem za Tebou a zastavila Tě. Zeptala jsem se, zda jsi to Ty, co chtěl prodávat tu učebnici. Dostalo se mi kladné odpovědi. Chvilku jsme si povídali. Abych měla jistotu, že s Tebou budu moct ještě někdy mluvit, řekla jsem, že o učebnici mám zájem. Také mi bylo líto, jak se moje třída vůči Tobě zachovala. Chovají se tak ke všem. Zdál ses jako hodný kluk, který je chytrý, má na víc, než je zahazování se s mými spolužáky. Později jsme ještě prohodili občas pár slov, až došlo na samotnou koupi knihy. Neboj se, knihu mám do teď, je ve stejně bezvadném stavu, jako když jsi mi ji přenechal. Nikdy se jí nevzdal, je to jediná hmotná památka na Tebe. Vždy jsem toužila po tom, abych Tě oslovila, abychom si povídali jen tak. Abychom byli lepší přátelé, abyhcom se znali. Jenže jsem měsíce sbírala odvahu k pouhému oslovení, nechala jsem čas, ať plyne. Zdravili jsme se s překrásným úsměvem na tváři, jakmile jsme se potkali. Když jsem se konečně cítila připravená, nikde jsi nebyl. Za pár dní jsem slavila své narozeniny. Všichni byli šťastní, jen já se cítila hrozně prázdně, jako by se něco stalo. Byla jsem bezdůvodně nešťastná. Den po té přišla do školy zpráva, že jsi zahynul den před mými narozeninami. Když jsem stála na chodbě a četla si Tvé parte, chtělo se mi křičet. Nevěděla jsem, co mám dělat. Měla jsem chuť kleknout si na zem, křičet, brečet, zemřít místo Tebe. Za ty chvíle, co jsem Tě znala, jsem poznala tolik nového. Až na Tvém úmrtním oznámení jsem zjistila, že jsi holdoval stejné hudbě jako já. Že jsi byl ještě více super, než jsem si myslela. Byl jsi tak chytrý, hodný, byl jsi skvělá osoba, která ve škole neměla moc přátel. Chtěla jsem být Tvou oporou, ale bohové mi nedali šanci. Vzali si Tě bez varování k sobě, abys učinil šťastné i anděli vysoko nad námi. Jediné, co vím, je, jak se to stalo. Skončil jsi pod koly vlaku. Doufám, že to bylo doopravdy nedopatřením. Ten den jsi znal výsledky svých písemných maturit - všechny jsi měl na výbornou. Moc nám scházíš, příteli. Jakmile usedám do vlaku, jakmile vidím koleje, spustí se mi na tváři vodpoád slz. Nikdy nezapomenu...

He's never coming back...

19. května 2013 v 13:23 | Kamča |  Stalo se
Zbývá mi jen uvěřit tomu,
že to není sen.
Uvěřit tomu,
že neprožiješ další den.
Loučím se s Tebou,
příteli.
V srdce Tě nosím s něhou.
Vrať se zpátky - řekla bych nejraději.
Ale život Ti to už nikdy nevrátí.

Musím uvěřit, že jsi na lepším místě.
Musím zůstat a věřit, že je Ti blaze..
Těžce polykám slzy,
Ty víš, že náš to všechny mrzí.
Bolí to, ani nevíš jak.
Stačila vteřina,
byl by's tu jako pán.

Vše zvládal jsi na výbornou,
řekni mi, proč bohové nezahynou?
Božstva si berou k sobě
své oblíbence.

Těžce se věří,
že nebude další den,
kdy přivítáš mě s úsměvem.
Těžce se zůstává
a bojuje,
když vím, že to nic nezachraňuje...

Sbohem, příteli,
jenž slova vhodná jsi znal.
Sbohem, příteli,
jenž srdce dobráka jsi měl.
Sbohem, příteli,
už se nikdy nevrátíš..



Drazí, těžce se mi píšou tyto následující básně. Těžce se mi dýchá, těžce se mi spí. 16. května jsem měla narozeniny a nevědomky slavila, ačkolkiv jsem uvntiř sebe cítila smutek, prázdno. Neměla jsem chuť oslavovat jeden rok k dospělosti. Neměla jsem důvod, proč být smutná, ale uvnitř mě bylo cosi mrtvé. V pátek 16. května jsem přišla do školy a zjistila strastnou novinu. První dvě hodiny jsem se snažila neusnout, pak přišla spolužačka a oznámila mi, že jeden z maturujcích studentů zemřel - den před mými narozeninami. Šla jsem se podívat na parte a s hlubokou bolestí na srdci zjistila, že zprávy nesly jméno mého kamaráda.. Doufám, že jsi na lepším místě, ve středu se koná Tvůj pohřeb, slibuji, že se s Tebou přijdu naposledy rozloučit.. Nerozumím tomu, stále tomu nevěřím. Sbohem, příteli. Doufám, že se jednou setkáme s úsměvem, jako jsme se vítali a loučili do minulého týdne.

Čím jsem starší, tím jsem pomalejší

7. května 2013 v 17:56 | Kamča |  Čas plyne stále rychleji
Muhahaha! A jsem tu zase! Chvalte Ježíše! Chci se s vámi podělit o má videa. :) Prvním bude video, které je staré, staré. Hraji na něm na pianino a celkem rychle. Ach, to mládí, kde je mu konec?



Je to natáčeno ještě v mém starém domě. Omyl, v mém již ne. Skladbu jsem hrála tak často, že se mé tempo o dost zvyšuje, ale jde jen o srandu, proboha! Jasné, že bych nezneuctila hudební skladatele jiným rytmem (asi jako vždy). Avšak nedávno jsem natočila video, na kterém hraji doopravdy pomalu. Jde o výmysl z mé hlavy, který netřeba komentovat. Mé pianino není naladěné, tudíž promiňte nekvalitní tóny, ale já hraji pro radost, poslední dobou pro přežití. Nic jiného mi nezbývá.



Vše zpraví výše zmíněný čas . . .


Článek plný sprostých slov

7. května 2013 v 17:36 | Kamča |  Čas plyne stále rychleji
Jistě vás už ani nepřekvapuje, kolik slyšíte za den sprostých slov od mládeže. Bohužel mou duši to celkem týrá, jakožto spořádaného občana, který k vulgární mluvě má dost daleko. Nyní tak projíždím web TN.CZ, jelikož mi opět hodil spam do mailů, o který jsem je ani neprosila. Vlastně by mě zajímalo, kde vzali maily na všechny lidi v ČR. No, nejspíš z jiných jejich podserverů. Musím říct, že nevím, jak jsem se k těmto článkům dostala, ale doopravdy mě pobavily.


Usnul a najednou byl bez penisu

Penis není sprosté slovo, že ne? Abych vám objasnila, o co se jedná. Muž jménem Fei Lin jednoho krásného dne usnul. Později se probudil bez své chlouby, ačkoliv co jsem slyšela o japoncích - zase tak velká chlouba to asi nebyla. Tímto nedělám žádné sexuální narážky, nebojte se. Ani nekopíruji cizí články - TN.CZ už vůbec ne. :D Jen mě zaskočilo, že necítil bolest při amputaci jeho páté končetiny. Jsem žena, ale mě by asi bolelo, kdyby mi kdokoliv cokoliv řezal. To bych se ze svých snů vytrhla hodně rychle.

Muž s největším penisem na světě byl zadržen kvůli "bombě" v kalhotách

Jelikož nejsem reportér pro tak komerční televizi, nepoužiji na konci svých titulků vykřičník! Blíže ke zprávě. Co ještě nebylo řečeno - stalo se to na letišti, kde chudáka pána podrobili několika testům. Prošel jsi prohledáním drog, osaháváním, ale i ohledáním výbušnin. Po té se zjistilo, že jeho penis, který měří v klidném stavu kolem 23 centimetrů, v onom "bombovém" stavu přes 34 centimetrů, je jedinou bombou, kterou u sebe má. Tak to klobouk dolů!

Pojídali mozky, z penisů si vařili vývar

Zajímavá úchylka, není-liž pravda? Já bych na tohle asi neměla "koule". Raději jsem si článek ani nedočetla, protože je silná káva i pro mne. Tudíž vám k tomu nic víc neřeknu.



V neposlední řadě chci dodat, že články byly z loňského července. Je to celkem zajímavé, jak rychle plyne čas, protože teď je to samá vražda, samé úplaty, ale kanibalismu a mužským chloubám už se tolik prostoru nedává, ani čas se tomu nevěnuje. Je mi vás, pánové, líto. Jo, musím se poplácat po ramenou. Dneska fakt válím.

(Zdroj: www.tn.cz, kvůli dětem nezveřejňuji přesné názvy, ani přesné odkazy)

Fotogalerie

7. května 2013 v 17:03 | Kamča |  Čas plyne stále rychleji
Zdravím,

chci vám ukázat nové fotografie po přestěhování. Také si zde nejspíše povzdychnu nad tím, jak ten čas letí, že už budu příští týden zase o rok starší.

Přišla jsem na tento svět jako malé pískle, které si snažilo prosadit svou, jakožto člověk ve znamení býka. Zde je první fotografie k tomuto článku. Je to zhruba před polovinou mého života (spíše více).




Snad se vám fotografie líbí. :) Jako každá malá holčička jsem milovala koně. Ovšem do té doby, než se mě jeden arabský kůň (překvapivě - v Egyptě) pokusil zabít. Přijela jsem do svého nejoblíbenějšího městečka Dahab, které se nachází na Sinajském poloostrovu. Není špinavé jako Kahira nebo Hurgada. Je prostě skvělé. Jediné mínus bylo, že jsme přijeli v době teroristického útoku, ale to nechme být. Tenkrát jsem slavila 16. května svých 12 let. Táta mě vzal na projížďku na koních. Bohužel na mě zbyl kůň, kterého jsem si přála nejméně. Jakožto správná "koňařka", která prošla základním výcvikem, který trval 17 dní a na závěr se skládala zkouška, věděla jsem, jak koně pobídnout, aby zrychlil tempo. K mé smůle to pochopil krapet jinak. Ale jak je vidět, přežila jsem to.

Další fotografie je z pondělího odpoledne. Šla jsem si zaběhat se svým mazlíčkem městem, ve kterém žiji zhruba dva týdny. Nikoho zde neznám, tudíž budu ráda za každého kamaráda z Milovic. Já tomu tedy říkám Milkovice. Lépe to sedí k mé přezdívce - MILKA. Vznikla komolením mého jména Kamila. Vlastně jsem dvě sušenky naráz. :D Ka-MILA, Ka-MILKA. A bydlím ve městě MILOvice, MILKOvice. Promiňte, to jen tak na odlehčení situace. :)




Moje láska ke koním se tedy záhy po 12. roku mého života změnila. Psy mám ráda od narození. Jistě jste tuto fenku mohl vidět v některých mých jiných článcích, ale i v galerii, do které nahraji časem možná i nějaké ty fotky. :D Jmenuje se Amy a je z Lysé nad Labem. Před rokem jsem si ji odtamtud přivezla z útulku, jsem moc ráda, že jsem na ni narazila a mohla si jí osvojit. :)


Ztraceni v inspiracích.

1. května 2013 v 20:26 | Kamča |  ...? (Uh?)
Lost hallucinating itself.
Sentences lack the words.
I'll stop time myself.

Forget the world,
who forgets everything
around you.

Alone
you fight with life.
Alone
you go out with love.

Alone,
you never.
I'll be with you.
Without you
my life is worthless.
Without you...

Stories from sleepless nights
are meaningless,
when they're not together.
When you're not in them.

I'm lost in you,
forever I'll love you.
JUST MARRIED.
about this
I always dreamed!


V překladu lehce upraveném:

Ztracená blouzním sama.
Věty postrádají slova.
Zastavím čas sama.
Zapomeň na svět,
který zapomíná na všechno
kolem Tebe.

Sám
Bojuješ se životem.
Sám
Procházíš láskou.

Sám,
nikdy nebudeš sám.
Já budu s tebou.
Bez tebe
můj život je bezcenný.
Bez tebe...

Příběhy z bezesných nocí
jsou bezvýznamné,
když nejsme spolu.
Když nejsi v nich.

Ztratila jsem se v Tobě,
navždy Tě budu milovat.
JUST MARRIED.
O tom
jsem vždycky snila!
Chci vám pouze popřát krásný první květnový den, zda-li slavíte svátek 1. Máj, přeji vám krásný a zamilovaný i tento den. Každý si vytváří své tradice, jak takové dny oslavit, tudíž doufám, že všem mým drahým čtenářům se vyplnily jejich plány na dnešní den. Počasí nebylo zrovna špatné. Pokud se děje ve vašem životě nějaká těžká zkouška, při které máte chuť křičet, řvát, chcete se konečně přestat prát, konečně vydechnout, neradím vám, abyste zatnuli zuby a pustili se do díla, naopak. Dělejte vše s úsměvem, protože ten vás nic nestojí. Nikdy nevíte, kdo se do vašeho úsměvu, vaší radosti může zamilovat, tudíž se nepřestávejme smát. Ačkoliv jsme mnozí zadaní, nehledejme nejlepší přátele jinde, než ve svém protějšku. Měl by pro nás být tím nejvěrnějším nejlepším kamarádem, u kterého vždy můžeme vypnout mód zamilovaného partnera a svěřit se mu s problémy, s pocity. Pokud utíkáme k jiným lidem a hledáme u nich útěchu, nikdy se nemůžeme smát upřímně. Jsem mladá na to, abych vám dávala "cenné rady do života", ale mám silnou touhu vám říct, že existuje plno náhod, ale jen jeden osud. Dle výzkumů může být 6 pravých osob pro náš život, ale my skončíme s někým, kdo se jim ani trochu nepodobá. Najděte člověka, který pro vás bude takovou inspirací, abyste dělali to, co vás baví, ačkoliv v tom nejste třeba dobří. Život je možná o kompromisech, ale nebude lehčí dělat druhé šťastné a oni zase nás? To jsou hezčí kompromisy a ne o moc těžší. Na konec tohoto článku napíši jediné. :)

. . . ?