Tajemná VIII

23. února 2013 v 22:23 | Kamča |  Tajemná
Kdybych tento příběh někomu vyprávěl, nejspíše by nechápal, proč jsem si byl tak jist s temnými silami. Proč zrovna šli po nás? Já to věděl celkem s jistotou. Postupem času jsem totiž zjistil, že Aya je doopravdy ona princezna z povídaček místních dam. Nemohl jsem tomu uvěřit, ale postupně mi to začalo vysvětlovat naprosto vše.

Ona byla právě tou princeznou, proto nás její slzy z křišťálového jezera neotrávily, ani nezměnily naše životy k nejsmutnějšímu životu umělce, který hledá spasení své duše v dojemných citátech. Díky jejímu náhrdelníku, který zdobil její otrhaný a ušpiněný šat, jsme mohli objevit onu přenádhernou krajinu Země utajené. Ale příčina přítomnosti zlých mužů, které bych si ani ve snění nedokázal představit, byla trošku složitější.
Její otec těžce nesl odmítnutí tak bohatého ženicha, tudíž proklel právě tuto sličnou ženu, aby byla odsouzena k té nejhorší smrti. Jenže Aye trvalo, než mi tohle celé dokázala potvrdit, měla strach, že bych odešel a nechal ji samotnou. Jenže to se nestalo, zatím.

Čarodějka nebyla jediná možnost, jak zastavit tyto "hrdiny". Věděl jsem ještě o jedné. Možná jich bylo více, ale já se vždy soustředil na jednu část, která by nám mohla pomoci. Utíkali jsme za ženou, která mi vždy dokázala pomoci, dávala mi odpovědi na mé všetečné otázky, které vlastně nebyly důležité. To jsem s uvědomil až při vážné situaci. Tak hloupé otázky, měl bych se za ně omluvit.

Matko, jenž jsi mne porodila,
byl bych rád, kdybys nám poradila.
Roky jsem zde nebyl,
vím, že lehký jsem zrovna nebyl.

Žádám Tě o pomoc,
dříve, než-li bude noc.
Tato žena krásná jako lotosový květ,
nesmí zemřít, aniž by jí nebylo dost let.

Žena se na mne podívala. Můj proslov pochopitelně poslouchala s vážným výrazem ve tváři. Načež se usmála a nabídla princezně i mně nějaký pokrm i s tekutinami. Odpovědi jsme se dostali až po vydatném dezertu, který bych spíše nazýval hlavním chodem na tři dny dopředu. Musím říct, že pití dělala matka stále výborné. Její voda nikdy nechutnala, jako jiné místní studánky. Nějak ji dokázala ozvláštnit, ale nevím doposud čím a jak.

Synu, zkus na to jít s láskou.
Ona je doopravdy kráskou.
Pokud ji máš rád, vem' si ji
a nech si ji.
Král bude jistě rád,
za pár okrasných zahrad.
Vy budete šťastní,
Rytíři smrti, padni.

Podívala se na nás žena, jenž mě nosila necelý rok ve svém těle. Tuto odpověď jsem doopravdy nečekal. Je pravda, že magii a rituály jsme nejspíše vyčerpaly až na dno. Můj pohled nyní spočinul na Aye. Chtěl jsem znát její názor. Muž, který jí před pár dny zachránil život, jenž ani vlastně pořádně nezná, by měl být jejím mužem na život a na smrt. Dokud by nás doopravdy Paní smrt nerozdělila. Její oči byly rozzářené, alespoň mi to tak připadalo. Poděkovali jsme a naplánovali na setmění obřad. Vlastně jsme neměli zprávu ohledně poslů a Rytíře, byli jsme tedy klidní. Pomalu docházelo k setmění, já ještě neviděl svou vyvolenou. To byl první okamžik, kdy jsme byli bez sebe, připadal jsem si nějak prázdný, nejistý. Co za pocity se to ve mně nachází, sám přicházím, sám také scházím.

Stál jsem uprostřed louky, která byla jen krásným doplňkem pro rybník, u kterého jsem vyrůstal. Nebyl tak krásně průzračný, ale ke šťastnému dětství a skotačení s ostatními dětmi z okolí doopravdy stačil. Náhle jsem měl pocit, jako by se mé srdce na pár vteřin zastavilo. Viděl jsem Ayu, jak jsem ji ještě nepoznal. Měla krásné bílé šaty z krajky, které nebyly tak poškozené. Nebyly vůbec poškozené. Podíval jsem se do jejich trnitých očích, které mne tenkrát donutily zastavit a počkat, co chtějí jí udělat šašci v černých barvách. Oči, jenž tenkrát prosily o pomoc, nyní žádaly jediné, abych si ji vzal. Byl to krásný pocit. Kousla se do spodního rtu, přičemž jsem ji něžně pohladil po tváři a políbil. Sňatek skončil brzy a já byl doopravdy šťastný. Nyní jen doufat, že to bude stačit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 redfox222 redfox222 | 27. února 2013 v 8:18 | Reagovat

Tak si počkám jak to bude pokračovat ...

2 Massacrew Massacrew | E-mail | Web | 27. února 2013 v 21:35 | Reagovat

[1]: Mohu oznámit, že vzhledem k zítřejší uzávěrce této povídky musím psaní urychlit. Tudíž poslední díl bude Tajemná X. Je mi to moc líto, děkuji, že mě stále čteš. :)

3 Soff* Soff* | Web | 22. května 2013 v 21:14 | Reagovat

!!! Notak, to mi nemůžeš udělat. Hezky piš dál a dál. Třeba povídku s názvem: "Tajemná II." jo, to bude paráda.
- Musím se přiznat, tenhle díl nemám ráda. (Neber to zle :D) Prostě nemám ráda svatby a sladké konce, no! :D

4 Massacrew Massacrew | E-mail | Web | 22. května 2013 v 21:22 | Reagovat

[3]: :D Píši jinou napínavou fantasy. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama