Tajemná IX

27. února 2013 v 21:02 | Kamča |  Tajemná
Nepomohlo to. Cítím se tak vyčerpaný, tak moc jem se snažil. Vzal jsem si jedinečnou ženu, ale osud jsem tím nepřelstil. Rytíř smrti nás sice nelapil hned, ale před ním jsme našli naši čarodějku. Bylo to příšerné setkání. Tenkrát se nám ztratila, když jsme se snažili přežít. Nevěděli jsme, jestli to přežila, ale byli jsme si téměř jisti, že ne.

Putovali jsme lesem, když najednou křečovitě chytl někdo za ruku Ayu. Prudce jsem se otočil a byl připravený zaútočit. Jenže rychle jsem svůj nůž zandal, protože jsem viděl, že je to právě ona. Velice tvrdě, silně ji držela za zápěstí, celá se chvěla. Měla strach ve svých kukadlech, které nejspíše viděly a zažily něco příšerného. Narazili jsme na ní při cestě do neznáma. Měla otrhané šaty, byla celá špinavá, také potřísněná svou vlastní krví.

V cestě jsme pokračovali, neměli jsme čas, který bychom mohli ztratit nějakým touláním po lese. Co asi zažila. Neodolal se a se strachem na duši jsem ji položil tuto otázku. Jenže ona polkla, nepromluvila. Vydala ze sebe velice smutný zvuk, načež jsme zjistili, že jí Rytíř smrti uřízl jazyk. Byla to ta nejhorší podívaná, jakou jsem kdy viděl. Dokázala ze sebe pouze vydat jen nic neznamenající hlásky, ale já tušil, co nám chce říct. Její stisk našich paží, vytřešený pohled, to vše nám říkalo, že se blíží. Usoudili jsme, že nám nezbývá mnoho času, kývli jsme tedy na poděkování této ženě, která pro nás obětovala svůj vlastní velice překrásný hlas. Mohla i zemřít. Byla věrnou přítelkyní, nikdy jí to nezapomenu.

Utíkali jsme rychlostí blesku, ale měl jsem takové neblahé vědomí, že i to je málo. Pozastavili jsme se na nějakém rozcestí, které mi připadalo, že znám. Ano, tamtím směrem je to podium, na které ji postavili! Utíkali jsme tam, protože jsem dostal nápad, že když přečtu ona slova pozpátku, změní význam, a on odejde. Jenže to byl oříšek. Stáli jsme tam a já stále nevěděl, jak se to správně vyslovuje. Bůh ví, co to bylo za jazyk. Snažil jsem se, snažil. Jenže v tu chvíli opět zrnka písku začaly putovat a vznášet se do vzduchu. Kdosi nás popadl za ramena.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 redfox222 redfox222 | 1. března 2013 v 15:11 | Reagovat

Pokračuj :) těším se na další díl :)

2 Massacrew Massacrew | E-mail | Web | 2. března 2013 v 10:48 | Reagovat

[1]: Ahoj, nový díl už dávno vyšel. :) Tím jsem tuto povídku musela bohužel uzavřít. :)

3 Soff* Soff* | Web | 22. května 2013 v 21:19 | Reagovat

Ha, vzrůšo! :D Tak jo - teď je asi čas na anketu: Kdo zemře? Co?:D
Takže vezmeme to vylučvací metodou..
Věřím, že nedáš dobrý konec, takže Rytíř nezemře.
Věřím, že bys tomu chudákovi neodepřela manželku, takže Aye nezemře.
Věřím, že nechceš, aby byla Aya smutná, takže On (Jak se vlastně jmenuje?...) taky nezemře.
Zemře POSEL SMRTI!!!!:D

4 Massacrew Massacrew | E-mail | Web | 22. května 2013 v 21:23 | Reagovat

[3]: :D Jsi vážně na dobré cestě, no. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama