Facebook

4. února 2013 v 21:54 | Kamča |  Realita
Ne, nebojte, nebudu psát o tom, že "Facebook není realita". Zatím jsem ani nenahlédla, co zde jiní autoři vyplodili za články na toto téma. Ale já vám přínáším příběh, který stvořil můj život. :)


Nikdy jsem nebyla příznivcem Facebooku. Ano, někdy na základní škole proběhla éra, že kdo ho neměl, jako kdyby nebyl. No, tak jsem si ho jednoho dne založila, ale nevěnovala mu své fotografie, jelikož ve smluvních podmínkách, které jsem vlastně ani nečetla, stojí, že vše, co nasdílíte na této sociální službě, může být použité třetí stranou, aniž byste je měli právo zažalovat (jak to udělali dva maníci, když to ještě neplatilo). Takto to má několik serverů. Že vaše informace a fotografie používají pro své soukromé účely a nechávají je v databázi, ačkoliv účet deaktivujete nebo zrušíte. Zpátky k tématu. Nesdílela jsem na něm nic, měla jsem tam tak 10 přátel ze třídy, se kterými jsem ani ve třídě nebyla kamarádka.

Pak přišla střední škola, já založila jiný profil, abych věděla, s kým budu ve třídě. Fajn, zjistila jsem to a nechodila tam. Měla jsem tehdy totiž přítele, který mi Facebook dokonce zakázal. Nikoliv, že by měl strach, že Facebook rozjede nějakou kampaň a mě tam takřka zneužije, ale nevěřil mně. Super poznatek. Jenže já nějak potřebovala chatovat s jinými kluky, být obdivována a tajně ho založila. No co? Zakázané ovoce nejlépe chutná. Na což se přišlo a zase se zrušil.

Jednoho pozdního letního dne jsem si řekla, jak bych chtěla poznat svého přítele. Chápu, že pod nebem plným hvězd, za poslouchání přítelových rodičů a přítomnosti jeho samotného, to asi nebylo zrovna milé, ale řekla jsem si to jen uvnitř sebe. Tehdy už jsem věděla, že ve vztahu déle nevydržím, když pan X přijde. Přišel. Přesně za 2-3 týdny. Vypadal přesně tak, jak jsem si vysnila. Potkali jsme se tak, jak jsem si představovala. A ano, i povahu měl takovou. No, sladká realita, hořký sen. ;) Jedno z toho pokulhává asi vždy.

Jenže po roce naší známosti a nejlepšího přátelství jsem přišla na to, že nás Facebook zničil. On naopak chtěl mít FB kvůli evidenci fotografií a komunikaci s ... S kýmkoliv, to je jedno. Facebook jsme zrušili. Přiznávám se, měla jsem myšlenky - co když jsem to udělala jen já a on ne? Co když si tam zase s někým chatuje? S nějakou? Ale pak jsem to hodila za hlavu s celým tématem virtuálního světa na jedné síti. Vždyť je to o ničem.

Od doby, co jsem poznala tohoto muže, tak nepotřebuji Facebook psychicky, fyzicky. Existují snad týdny, kdy na něj nepomyslím, jelikož jsem bez něj prostě volná a to je krásný pocit, který nyní každý ztrácí jen díky tomuhle. Konečně se mohu nadechnout, nejen zalapat bezduše po dechu s modlitbou, ať přijde zítřek. Již nemyslím na to, kdo si s kým chatuje, kdo koho pomlouvá. A že pomlouvají zrovna mne. Jenže tím, že nejsem na něm přítomna, pouze nedávám lidem příčinu, aby pomlouvali, co jsem kde zase vyvedla, jelikož o tom zkrátka nevědí. Neztrácím soukromí, heč.

Má definice: Facebook je jako hlavní město. Lidé jsou nevrlí, neustále někam pospíchají, přetvařují se, že mají všechny rádi. Vše je takové nepříjemné. Jenže Ti, co na něm nejsou, jsou jako obyvatelé pouze okraje hlavního města. Znají populaci, jenž má Facebook osobně, znají ji jinak a pod jiným světlem. Jenže já si teď připadám jako v pohodové oblasti, kde jsou všichni v pohodě a nemají strach z toho, že se hodiny nepřihlásili na účet. Blog je pro mne závislot, jako pro jiné Facebook. Je to jiný život - ten reálný. Proto realita.


Pokud jste to přelouskali až sem, gratuluji a zároveň děkuji. ;) Tohle není něco na téma Facebook versus Realita, apod., ale je to spíše má osobní zkušenost, jak krásné je nebýt mezi místními ve virtuální (ne)realitě, ale být s nimi doopravdy, doopravdy je obejmout a utěšit. Nenabádám nikoho, aby neměl účet na této komerční síti, spíše vám ukazuji jiný pohled na svět a jeho vnímání. :) Děkuji za přečtení a komentáře.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Thalia Contostavlos Thalia Contostavlos | E-mail | Web | 4. února 2013 v 22:18 | Reagovat

Článek se dobře četl, popsala jsi zajímavý pohled na svět. Já sice facebook mám, ale rozhodně na něm netrávím spousty času. Občas se tam podívám, protože lidi ze třída na něj dávají různé úkoly a materiály ke studiu, ale mnohdy uběhnou týdny, než mě zase napadne, abych se přihlásila :)

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 22:51 | Reagovat

Facebook neni hlavni mesto ale multipolis korporaci, ktere vyuzivaji sdilenych dat :)

3 Massacrew Massacrew | E-mail | Web | 5. února 2013 v 5:39 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda, že existuje další človíček ze zákoutí hlavního města (nebo tedy multipolu)

[2]: Nebo to je druhá možnost, záleží na tom, jak moc důležitý pro nás Facebook je. ;) Jelikož pro mě nepředstavuje nic než zlo, stačí mi ve velikosti hlavního města. Je to jen o vnímání jeho škodlivosti, apod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama